Od chvíle, kdy jsem se začal zabývat zvuky analogových syntezátorů, toužil jsem po nějakém stroji ze slavné dílny Roberta Mooga, který svým modelem Mini v podstatě nastartoval výrobu přenosných a levných nástrojů na bázi analogové syntézy na celém světě. S trochou štěstí jsem sehnal Prodigy, dvouoscilátorový model této firmy. Říká se mu také „MiniMoog pro chudé“, čímž se míní, že ze všech jednoduchých verzí Moogových syntezátorů (Micro, Multi, Rogue a spol.) má svými možnostmi oné legendě relativně nejblíž. Ovšem velmi relativně, rozdíl je stále pořádný – naštěstí ovšem i v ceně.
Je to pěkná ukázka americké práce. Co nejmenší náklady s co největším efektem. Jedna deska, potenciometry přímo na ní. Pro hráče dobré řešení, málo ovládacích prvků, velké možnosti. Potenciomety rozmístěny na palubní desce dokonale logickým a přehledným způsobem. Tento model vyrobila firma už bez osobního přispění Boba Mooga – já si myslím, že se tím vysvětluje určitá sterilita koncepce, Bob by si neodpustil nějakou zvláštnůstku. Mě to takhle vyhovuje, když používáte nástroj k opravdovému hraní, oceníte jednoduchost a účelnost.
To hlavní, proč by měl mít klávesista Moog, je samozřejmě zvuk. Když jsem poprvé uslyšel Prodigy naživo, ne z nahrávky a už vůbec ne z nějaké mp3 nebo YouTube, pochopil jsem teprve důvody jeho oblíbenosti. Je to tvrdý a pevný zvuk, prosadí se snadno, umí být i agresivní. O dokonalosti filtru se snad ani zmiňovat nemusím, lepší neexistuje. Prodigy nemá ani zdaleka možnosti svého slavného bratra MiniMooga. Není to k němu ale špatná alternativa. Asi se to nedá moc popsat, musí se to slyšet, cítit pod prsty.
Mám více jednohlasých syntetizérů s VCA, ale žádný není tak výrazný, jako tento Moog. Snad jen ke kvalitě konstrukce bývají výhrady, i ten můj kus je hodně opotřebovaný, všechny přepínače a knoby časem zkorodovaly, ladění se zahřátím rozjíždí. Patří ale také k první generaci, ještě nemá implantované CV/Gate řízení či externí vstup, to měly až pozdější řady. Ale... je to MOOG! ;-)
...a na závěr malá poznámka o výslovnosti. Ačkoliv byl Bob rodilý Newyorčan, jeho jméno je původem holandské. Sám dával vždy přednost výslovnosti germánské, tedy [moug], a nikoliv [můg], jak by se toto slovo četlo anglicky.