Jan Mendelsson

Profil Koncerty Kapely Nahrávky Kontakt Ukázky Galerie Syntezátory

GEM Real-Piano

Vychází z klávesových modelů Real Piano Pro 1 a 2. Následovaly Pro Mega 2 a Pro Mega 3. Výroba byla ukončena z důvodu nedostatku náhradních dílů, především displejů. Ty na všech modulech během let odešly, postupně přestaly zobrazovat znaky. Jdou vyměnit za univerzální typ, jen deska je trochu větší a tak musí být displej o pár milimetrů dál od vnějšího plexiskla.

Nástroj je bitembrální, je tedy možno kombinovat dvě barvy najednou. Vedle hlavního zvuku, klavíru, jsou tu velmi povedené simulace elektromechanických pian, především Fender Rhodes a Wurlitzer. Pěkný je také Yamaha Electric Grand; Clavinet a FM piano už ale patří spíše k nízkorozpočtovým doplňkům. V této kategorii tu máme ještě několik smyčcových a sborových zvuků, vibrafon, cemballo či celkem použitelný Hammond organ. K dispozici je několik různých ladění, třístupňová ostrost celkového zvuku a několik efektů, zaměřených na klavíry – tremolo, auto-wah, chorus, phaser a pár prostorových efektů typu hall nebo delay.

U tohoto klavíru přišla firma jako první se specializovanými algoritmy, které zvuk, vzniklý přehráním vzorků, dále zpracovávají a obohacují. Základním je „Natural String Resonance“, tedy fyzikální model mezistrunové rezonance. Pokud totiž na klavíru zahrajeme více tónů najednou, znějící struny se ovlivňují a navzájem spolu rezonují. Nejvíce je to samozřejmě slyšet při stisknutém pedálu. U skutečného klavíru pedálem zvedneme dusítka a uvolníme všechny struny, které se tak po zahrání jakéhokoli tónu či akordu rozezní alikvótami, což tento model úspěšně napodobuje. U digitálních pian bez této funkce pedál pouze prodlouží znějící tóny, držený zvuk proto zní uměle a nepřirozeně.

Druhým modelem je algoritmus pro ukončení tónu. Když u dřevěného klavíru pustíme klávesu, na strunu se přitiskne dusítko. Frekvence, jejichž kmit má v místě dusítka právě uzel, odezní o něco později, než ostatní (princip flažoletu), což je pro zvuk klavíru typické. Model napodobuje tento jev.

Třetí algoritmus simuluje možnosti pedálu, k jeho využívání je potřeba přikoupit zvláštní pedál, který vysílá kontinuální data. Jdou s ním taková kouzla, jako stisknutí pedálu jen napůl, nebo pustit a hned zase stisknout, takže struny ještě doznívají. I celkové ukončení zvuku po puštění pedálu je měkčí a více přirozené.

Díky těmto specialitám Real Piana předběhla ve své době ostatní firmy o pořádný kus, zvukově se s nimi nemohlo rovnat nic. Giganti Yamaha a Roland brzy přispěchali s konkurenčními technologiemi, ale náskok srovnávali jen těžko. Mě osobně zní klavíry GEM stále nejlépe, a to ve většině cenových kategorií. Ovšem je to do značné míry věc osobního vkusu, někomu se zase líbí ostrý agresivní zvuk Yamahy, který je pro mě nepříjemný.

Vzorky jsou cca po 3 sekundách zasmyčkované, což je poznat při dlouho držených tónech. Musíme brát v úvahu rok vzniku, přístroj má poměrně malou paměť (odhadem 4 – 8 MB). Dnešní piána jsou na tom podstaně lépe, i když mám za to, že samply s celou délkou tónu mají i dnes jen piana softwarová, kde se nemusíme ohlížet na velikost disku. Co se týká vzorků nástroje, jsou udělány velmi pečlivě. I když netopýří uši některých testerů odhalily i několik nepřesností, pár samplů neodpovídá hlasitostí okolním. Mě tyto drobnosti nevadí, nejsou při hraní slyšet a trochu alespoň narušují sterilitu, vytvářejí osobitost nástroje. Podobnou chybičkou systému je i to, pokud zmáčkneme akord, podržíme pedálem, klávesy pustíme a znovu pomalu zmáčkneme, po puštění pedálu nástroj ztichne bez ohledu na to, že máme klávesy stisknuté. Naopak jedna výhoda se uživatelům skrývá, piano má navzorkované tóny i jednu celou oktávu pod a totéž nad obvyklým rozsahem! Takže kdybychom měli klaviaturu ne pouze s 88, ale se 112 klávesami, dalo by se hrát na všechny. Jestli to přispívá k lepší rezonanci, nebo je to jen libůstka, nevím. Klavíry s několika tóny pod rozsahem (až po sub-subkontra c) jsem viděl, nahoře je to však už jen klepání kladívek.

S nástrojovou řadou GEM Real Piano se začala psát nová historie klavírů. Digitální stroje náhle ožily a začaly se poprvé za svou existenci chovat jako hudební nástroje. Zvukaři se rozplývají nad dokonalostí mého modulu, předhánějí se v zájmu o zapůjčení... ale v okamžiku, kdy si k němu sedne naše zpěvačka, kroutí nevěřícně hlavou, jak to najednou zní divně. Technologie fyzikálního modelování je už taková, záleží na schopnostech hráče, jak nástroj rozezní. Já na něj hraju roky, ona ho vůbec nezná.

Toto by si měli uvědomit současní hráči klasické hudby. Bývají to často opravdoví odborníci na interpretaci cizích skladeb, ale co se týká znalostí současných nástrojů, jsou zoufalí diletanti. Kvalitu posuzují podle vzhledu, a s koncertními křídly za miliony korun srovnávají laciné šunty jenom proto, že jsou v dřevěné nalakované krabici. Kvalitu je i zde nutno zaplatit, u firmy Yamaha dokonce zlatem (má všechny výrobky dražší o tzv. „daň z neznalosti“).

Když máme jedničku Bechsteina, nevyrovná se mu nic. Ale soudím, že pianinu už odzvonilo, podobně jako před časem vymizelo například harmonium. Ačkoliv i takové stroje jako Fender Rhodes či Wurlitzer zmizely po nástupu samplerů z pódií, aby se na ně zase po čase pomalu vracely, takže kdo ví, co bude...

Text: Jan Mendelsson
Foto: terryadams
MP3: ukázka

Název	GEM Real-Piano expander
Výroba	1998 – 2000
Typ	digitální vzorkový syntezátor s fyzikálními modely
Polyfonie	64/32 hlasů
DCO	64 oscilátorů, 32 multivzorků/nástroj
Klaviatura	ne
Efekty	Tremolo, Auto-wah, modulační a prostorové
Paměť	64 performances
Řízení	MIDI, 2 kanály + 1 spolecný

zpět na seznam